„Chci to mít jednoduché“ versus „chci na tom nejvíc vydělat“. Přesně mezi těmito dvěma tábory se odehrává rozhodování o paušální dani. Ani jedna odpověď není špatná, jen se hodí pro jiný typ podnikání. Pojďme si projít, jak paušální režim funguje, co stojí a podle čeho se rozhodnout.
Jak funguje paušální daň
V paušálním režimu platíte jednu měsíční částku, která pokrývá daň z příjmů i sociální a zdravotní pojištění dohromady. Nepodáváte klasické daňové přiznání ani přehledy pro ČSSZ a pojišťovnu, pokud po celý rok splňujete podmínky. Nemusíte evidovat výdaje a nepočítáte zálohy. Stačí držet záznamy o příjmech, abyste v případě kontroly doložili, že jste nepřekročili limit.
Vstoupit do režimu můžete oznámením finančnímu úřadu. Běžně se hlásí do 10. ledna daného roku, při zahájení podnikání pak podle pravidel pro nové živnostníky.
Kolik to stojí v roce 2026
Výše platby závisí na tom, do kterého ze tří pásem spadáte:
| Pásmo | Měsíční platba | Z toho daň | Důchodové | Zdravotní |
|---|---|---|---|---|
| I. | 9 162 Kč | 100 Kč | 5 756 Kč | 3 306 Kč |
| II. | 16 745 Kč | 4 963 Kč | 8 191 Kč | 3 591 Kč |
| III. | 27 139 Kč | 9 320 Kč | 12 527 Kč | 5 292 Kč |
Pozor na aktuální částku v prvním pásmu. Původně činila 9 984 Kč, ale od července 2026 se zpětně od ledna snížila na 9 162 Kč. Kdo zaplatil za první pololetí původní zálohy, má přeplatek 4 932 Kč. Ten šlo odečíst od červencové platby (místo 9 162 Kč stačilo zaplatit 4 230 Kč), případně ho lze po skončení roku nechat vrátit. Zálohy se platí do 20. dne každého měsíce, a lze je i předplatit na několik měsíců dopředu.
Limity příjmů
Pásmo se určuje podle příjmů ze samostatné činnosti za předchozí rok. Zjednodušeně:
- I. pásmo: do 1 mil. Kč (do 1,5 mil. Kč, pokud alespoň 75 % příjmů tvoří příjmy s výdajovým paušálem 60 % nebo 80 %, a do 2 mil. Kč při 80% paušálu),
- II. pásmo: do 1,5 mil. Kč (do 2 mil. Kč při převaze příjmů s paušálem 60 % nebo 80 %),
- III. pásmo: do 2 mil. Kč.
Překročíte-li limit svého pásma, ale vejdete se do vyššího, můžete podat oznámení o jiné výši daně a pokračovat ve vyšším pásmu. Pokud ho nepodáte, režim obecně skončí s koncem roku, ve kterém jste limit překročili. Vstup do režimu je navíc vázán na další podmínky, například plátce DPH ho nemůže využít, takže si ho před vstupem ověřte.
Kdy se paušální daň vyplatí
- Máte nižší výdaje a nevadí vám, že si je nemůžete uplatnit jednotlivě.
- Chcete maximální jednoduchost, tedy žádné účtenky, žádnou evidenci výdajů a žádné dohady o zálohách.
- Váš zisk by jinak nepřekročil minimální pojistné o moc. První pásmo je totiž v podstatě minimální pojistné plus symbolických 100 Kč daně.
- Váš příjem se vejde do limitu a pravděpodobně tam zůstane.
Kdy zůstat u daňové evidence
- Máte vysoké skutečné výdaje (materiál, subdodávky, technika). Při skutečných výdajích by vám vyšel nižší základ daně, než když zaplatíte paušál.
- Můžete uplatnit slevy na dani, například daňové zvýhodnění na děti nebo slevu na manžela či manželku. V paušálním režimu o ně obecně přicházíte, takže u rodin s dětmi se rozdíl vyplatí spočítat zvlášť.
- Váš příjem kolísá a hranici limitu byste mohli překročit.
- Jste plátce DPH nebo jím brzy budete, protože ten do režimu nevstoupí.
- Potřebujete mít doložený zisk, například pro úvěr nebo hypotéku. Banky chtějí vidět daňové přiznání s reálným základem daně.
Daňová evidence, nebo výdajový paušál?
V rozhodování se často pletou dva různé „paušály“. Paušální daň je celý režim s jednou měsíční platbou. Výdajový paušál (od 30 do 80 % z příjmů podle druhu činnosti) je jen způsob, jak uplatnit výdaje v klasickém přiznání, a dál se podává přiznání a přehledy. Dobré rozhodnutí tak porovnává tři varianty: paušální daň, klasickou evidenci se skutečnými výdaji a výdajový paušál.
Jak se rozhodnout, krok za krokem
- Spočítejte reálné výdaje za poslední rok a porovnejte je s tím, co byste jinak uplatnili paušálem (30 až 80 % podle druhu činnosti).
- Zohledněte slevy na dani, na které byste jinak měli nárok. U paušální daně o ně přijdete.
- Ověřte limity. Zvažte i příští rok. Plánujete výrazný růst, nebo naopak pokles?
- Zvažte administrativní zátěž a co je pro vás čas navíc hodný. Pokud vám úspora z klasické evidence vychází jen o pár tisíc ročně, paušál může být výhodnější.
- Rozhodněte se včas. Do režimu vstupujete v lednu a změny během roku mají svá pravidla, takže je lepší to promyslet předem, ne měnit za pochodu.
Příklad na závěr
Paní Dvořáková dělá překlady, fakturuje ročně 700 000 Kč a skutečné výdaje má minimální (software, drobnosti). Skoro celý příjem je tedy její zisk. Paušální daň v prvním pásmu je pro ni přirozená volba: platí 9 162 Kč měsíčně, nic nepřiznává a nemusí řešit zálohy. Pan Svoboda je řemeslník, fakturuje stejných 700 000 Kč, jenže 450 000 Kč z toho zaplatí za materiál a subdodávky. Jeho skutečný zisk je jen 250 000 Kč. Klasická evidence se skutečnými výdaji mu proto může vyjít výhodněji, a navíc si může uplatnit slevy na dani. Vždy ale záleží na konkrétní situaci, proto je před rozhodnutím dobré zkusit přesný výpočet.
Není to rozhodnutí na celý život, ale nemělo by to být ani rozhodnutí od boku. Pomůžeme vám spočítat, co se vám reálně vyplatí. Stačí si domluvit konzultaci. Přehled termínů pro obě varianty najdete v daňovém kalendáři a jak se počítají zálohy v klasickém režimu, vysvětlujeme v článku o zálohách OSVČ.
Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje individuální poradenství. Částky a limity vycházejí z informací Finanční správy pro rok 2026.
